Číslo v závorce označuje plánovanou událost.

.

Anketa: Přispíváte na charitativní čínnost prostřednictvím nadací? Např. Člověk v tísni, Konto bariery apod.

Okno z kostela může být i oknem do kostela (příležitostná zamyšlení nad duchovní tolerancí)


Poslední kázání Miloše Hübnera otevírá otázku, jestli je možné, nebo dokonce správné, aby do našeho společenství byli pozváni i ti, kteří nejsou členy evangelické církve nebo dokonce hluboce přesvědčený křesťané. Neboť za hradbami města (hranicí církve) u cest a ohrad také žijí lidé. A dost možná osamělých (svým vlastním způsobem) věřících je bude víc než v hloubi duše přesvědčených ateistů.  Podle mého názoru to možné je, za předpokladu, že forma nezastiňuje obsah. Protože nakonec pravda musí být jen jedna a je lépe prožít nevysvětlitelnou pravdu, než se přít, která teologie se jí nejvíc blíží. Někdy to tak je, že člověk pro svůj pohled do dálky nevidí co má u nohou. Že kostel, do nějž chodili naši předci, je neuvěřitelně krásný a ve stavu, že nám to jinde mohou závidět. Že v něm káže člověk, který vyrostl ve výraznou osobnost, který se nebojí uchopit současná témata, dokáže se vyjádřit nekonvenčně, zároveň moudře, přičemž nikdy neopouští postoj hluboce věřícího člověka.
 
Slavný švýcarský psychiatr Carl Gustav Jung dospěl k závěru, že příčinou neuróz jeho pacientů je nevyvážený poměr mezi vědomím a nevědomím. Co je to nevědomí? Na to je těžké odpovědět (neplést s podvědomím). Je to něco, co existuje mimo oblast našeho vědomí. Na sklonku života položil Jung rovnítko mezi slova nevědomí a Bůh. V řeči taoismu je to „něco“ charakteristické tím, že to je neuchopitelné. Nikdy to nemůžeme vlastnit, zároveň to nikdy nemůžeme ztratit, z nutnosti to Lao-C‘ pojmenoval Tao, vzápětí však dodal, že Tao, které lze pojmenovat, přestává být Taem.
 
Živé duchovní společenství je něco, co nelze nahradit.
 
OBRAZ
vítr vane nad vodou: obraz Rozptýlení (egoismu, poz. aut.). Tak dávní králové obětovali Bohu a stavěli chrámy.
 
Necitelností a sobectvím se srdce zatvrzuje a svou strnulostí se odděluje od všech ostatních. Egoismus a lakota lidi izolují, proto se lidského srdce musí dotknout zbožné hnutí. Srdce je třeba uvolnit v posvátném chvění před věčností, jež jím otřese tušením společného stvořitele všech bytostí a sjednotí je mocí pocitu společenství pří posvátné oslavě uctívání božství.
Richard Wilhelm I-ting, 59. Chuan -rozptýlení
 
Duchovní společenství je potřebné. Náboženská spiritualita, stav kdy se sejdou dva nebo tři (a nezáleží, jakého jsou vyznání) upřímně v jeho jménu a on přijde mezi ně, je tím nejlepším lékem na lidskou duši.

Pavel Tomíška
 
 
Provozovatel těchto stránek nemůže ovlivnit obsah zobrazovaných reklam a nenese za ně žádnou odpovědnost
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one